Komu a za jaký objev bude letos udělena Nobelova cena? Kdo z českých vědců (působících v ČR či zahraničí) a za jaký objev má podle vás nejblíže tomu, aby v budoucnu získal Nobelovu cenu? Na tyto otázky jsme se zeptali renomovaných českých vědců. Přečtěte si, kdo má podle nich šanci získat Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, fyziku, chemii, literaturu a ekonomii.

Dne 24. března 2025 skončí druhé čtyřleté funkční období předsedkyni AV ČR Evě Zažímalové. Zároveň v pátek 4. října 2024 skončila novým zájemcům o tuto funkci možnost podávat přihlášky ke kandidatuře. Kdo chce Evu Zažímalovou nahradit? Jaký je program kandidátů? A jaké má předseda AV ČR vlastně pravomoci?

Rána se může zahojit bez jizev, pokud jsou přítomny regenerační iniciační buňky (RIC). Tento závěr publikovali vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v centru BIOCEV v prestižním mezinárodním časopise Genome Biology. Objev může v budoucnu pomoci v léčbě onkologických onemocnění.

Projekt JUNIOR STAR Martina Langa z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity se zaměřuje na kognitivní a neurovědecké aspekty náboženského rozhodování. Jeho snahou je lépe porozumět tomu, jak náboženské praktiky formují morální normy a ovlivňují rozhodování v každodenním životě, a to prostřednictvím inovativních experimentů a matematického modelování.

Od července letošního roku se novým vedoucím sdílené laboratoře rostlinného výzkumu na CEITEC Masarykovy univerzity stal Petr Mokroš, který svůj čas dělí i mezi provozní oddělení. Vystudoval botaniku a má zkušenosti v oblasti cytogenetiky rostlin. Do nové role přináší i předchozí praxí získané zkušenosti s budováním a řízením provozu skleníků a fytotronů.

Žába Xenopus laevis slouží jako klíčový modelový organismus v oblasti vývojové biologie. Díky svému snadno přístupnému embryonálnímu vývoji a relativně dlouhému životnímu cyklu je ideálním kandidátem pro genetické studie.

Podle nového průzkumu jsou univerzity ve střední a východní Evropě obzvláště citlivé vůči demografickým změnám. Ty ovlivňují univerzity a výzkumné instituce v celé Evropě, ale země, které rozšířily Evropskou unii v posledních letech, jsou na tom hůře. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu trendů Evropské asociace univerzit (EUA), který byl proveden mezi 489 vysokoškolskými institucemi ve 46 zemích.

Více než padesát českých měst a obcí ožilo v pátek 27. září devatenáctým ročníkem Noci vědců. Program největší tuzemské akce popularizující vědu a výzkum přilákal nakonec přes devadesát devět tisíc malých i velkých návštěvníků napříč republikou. Noc vědců letos nabídla rekordní program čítající téměř tři tisíce programových bodů na zhruba třech stovkách míst.

Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Dozvíte se o sérii webinářů pro nováčky programu Horizont Evropa. Nepřehlédněte také novou výzvu pro města, výroční konferenci Jean Monnet či otevřenou výzvu v programu Digitální Evropa.

Evropská komise prostřednictvím neveřejné databáze eCORDA shromáždila v srpnu 2024 ucelená data za období 2021–2023, která se týkají vyhodnocených výzev ERC programu Horizont Evropa pro tři základní typy grantů ERC – ERC STG, ERC COG a ERC ADG. Výstupy týkající se ČR z hlediska aktivity a úspěšnosti žadatelů o grant ERC nejsou příliš povzbudivé.